Blog

Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad spravovaná Muzeem Brněnska v roce 2018 digitalizovala pět rukopisů, z toho čtyři středověké. Nejstarším je breviář (R 598), který nechal pořídit opat cisterciáckého kláštera v Sedlci Heidenreich v roce 1308, z první poloviny 14. století pochází rovněž Zlatá legenda Jakuba z Voragine (R 350). Další dva rukopisy s komentářem k Řeholi sv. Benedikta (R 348), resp. s částí breviáře (R 591) byly napsány ve druhé polovině, resp. na konci 14. století. Novověké rukopisy zastupuje světová kronika Jana Nepomuka Klassinga (R 356) z roku 1771, doprovázená četnými perokresbami.

Městské muzeum a galerie Polička zpřístpnilo tisk z roku 1576 (K 355). Jde o Kancionál český, jenž jest kniha písní duchovních evangelistských Jakuba Kunvaldského, k němuž je přidán Nešpor český, složený z žalmuov Davida svatého stejného autora. Počátek a konec tisku nejsou dochovány a byly doplněny rukou, rukopisnými dodatky jsou rovněž Píseň o prorokyni Sibyle a další výpisky na začátku svazku.

Většinu nově zpřístupněných dokumentů Národní lékařské knihovny Praha tvoří tisky tezí obhajovaných na lékařské fakultě pražské univerzity, tisky pocházejí z rozmezí let 1682-1749. Rukopisy jsou zastoupeny lékařským sborníkem 18. století (T 277) s recepty, popisy lékařských účinků rostlin, pojednáním o pouštění žilou a dalšími texty a zvěrolékařským sborníkem 17.-18. století (T 333)..

Muzeum Jindřichohradecka v roce 2018 zpřístupnilo šest rukopisů a čtyři staré tisky. Obsahem rukopisů jsou jazykové české i německé modlitební knihy z druhé poloviny 18. století. Zčásti jde o opisy tisků, u některých je uveden i jejich písař nebo místo pozdějšího užívání. Digitalizované tisky obsahují soubory německých modliteb Martina z Kochemu a jejich české překlady. Nejstarší z nich pochází z brněnské tiskárny Marie Barbory Svobodové z roku 1738, zbylá tři vydání vytiskl v Jindřichově Hradci v druhé polovině 18. století Hynek (Ignác) Vojtěch Hilgartner.